Jeife blog

Přišlo  divný období. Vše je tak, jak má být, ale i přesto nevím kudy kam. A tak jsem si vzpomněla na to, co mi jde už odmala, tedy na tvoření. Jako pětiletá jsem pobíhala po zahradě s klackem a nožem v ruce. Na výtvarce jsem vytáčela učitelku, protože jsem kreslila jinak. V roce 2011 jsem začala vyrábět vybavení k modelům koní. Ze začátku šlo spíš o úsměvné pokusy a omyly, ale zlepšovalo se to. "Nikdy to nevzdávej, dokud pořádně nezačneš."

Krásných 16 dní dovolené s přítelem ... Rozhodli jsme se jet na jih, první zastávkou bylo Bohinjské jezero, které se nachází na severu Slovinska a je součástí Triglavského národního parku. V kempu u jezera jsme strávili 6 dní. Prošli jsme se kolem jezera a projeli okolní vesničky na kole. Cyklostezky jsou zde úžasné ... Vzít nafukovací kajaky bylo skvělé rozhodnutí, díky nim jsme si mohli projet Bohinjské jezero. Z jezera vytéká řeka Sáva, kterou jsme si na nafukovacích kajacích sjeli. Měli jsme štěstí, před námi byla skupinka lidí na kajaku s instruktorem. Tak jsme se k nim přidali ... :) Výšlap k Črnemu jezeru byl náročný. Převýšení 793 metrů ... To malé světlé místo mezi stromy je parkoviště, kde jsme nechali kola. Cesta vedla dvacet metrů doprava, dvacet metrů doleva ... a takhle celou cestu :) Jeli jsme se podívat i do nejnavštěvovanějšího města Slovinska - Bled. Město krásné, ekologicky smýšlející. Na každém rohu koše na tříděný odpad a možnost natočit si vodu do vlastní láhve. E...

Asi měsíc před tím, než jsem se rozhodla číst tuhle knížku se mi přihodila zajímavá věc. Seděla jsem v učebně, spolu s dalšími studentkami. Z druhého konce učebny se ozvalo slovo orgasmus. Najednou šum v třídě utichl a všechny studentky se otočily směrem, ze kterého to slovo zaznělo. V jejich tvářích jsem viděla pohoršení, nepochopení, místy až znechucení …Co se stalo, že je něco tak přirozeně krásného vnímáno tímto způsobem?  Rozhodnutí vybrat si právě tuhle knížku tedy nebylo náhodou, chtěla jsem je pochopit a vědět víc. Michel Odent v knize hovoří o pocitu zahanbení a studu který začíná už u odborných názvů pohlavních orgánů. Stydké pysky, ohanbí … Opravdu se máme za co stydět? I samotný orgasmus zůstává věcí, o které lidé neradi mluví. Ze strany žen bývá často spojen s pocitem něčeho zakázaného a sobeckého. U mužů jsou odchylky v jeho dosažení spojovány s pocitem selhání a méněcennosti. Dlouhá staletí byli lidé ovlivňováni církvemi, pak přišlo 20. století a počet věřících v Čes...

Potřebuju místo a volné stránky. Vůbec mě nezajímá, kdy má svátek Kazimír a jak se řekne pondělí v jiném jazyce. A na neděli potřebuju stejně místa jako na všední den. Motivační diáře stojí balík a váží podobně. Takže je to jasný, udělám si diář sama! Můj první diář jsem si vytvořila na konci listopadu 2016. To jedna ze skvělých věcí na vlastním diáři - můžete začít, kdy chcete. Vy linkujete, vy rozhodujete. Myšlenka se mi zalíbila natolik, že už jsem si klasický diář nikdy nekoupila. :) Nejlépe se mi osvědčil kroužkový notes velikosti A5, nelinkovaný. Jako výhodu beru i pevné desky, které diář ochrání. Názvy měsíců jsem nejdřív psala, ale posledních pár měsíců jsem se rozhodla jen pro obrázek. Například zde je první stránka měsíce května Diář linkuju postupně, nikdy nemám víc jak měsíc dopředu. Je to sice neobvyklé, ale dává mi to pocit svobody. Můj život se může do příštího měsíce obrátit vzhůru nohama. A stejně tak se může obrátit můj diář. Navíc je to jedna z věcí, která mi pomáhá ...

Cena života a zero-waste se propojili v jednom jediném okamžiku. Seděl na chodníku a podíval se mým směrem. Kolem křídla měl omotaný igelitový pytlík. Obyčejný holub, v Praze jsou jich tisíce. Skoro by se mohlo zdát, že jeho život je bezcenný. Já to mám naštěstí jinak. Myslím, že každý život má cenu. Pokouším se ho chytit, nedaří se mi to. Vysvětluji dvěma přihlížejícím turistům, že potřebuju pomoct, po chvíli se ke mě připojují. Honíme vyděšeného holuba po malém parku nedaleko Florence. Chytit ho je skoro nadlidský výkon. Nakonec se mi to daří díky dlouhé větvi, kterou zachytím pytlík a znemožním holubovi odletět. Holub vyděšeně máchá křídly, ale igelitový pytlík ho drží na místě. S pomocí turistů holuba osvobodíme a on po chvíli odlétá ... Docela obyčejný igelitový pytlík. Na rohlíky, na ovoce, nebo na dalších tisíc věcí. Igelitové pytlíky používají skoro všichni. Nikoho nezajímá, kde takový pytlík skončí a jaké zvíře ho bude mít omotané kolem těla. V tu chvíli jsem byla víc než kdy ...

Založit blog a co dál? Jak si zvýšit návštěvnost a počet komentářů pod články? Adresa blogu a název blogu Přemýšlejte nad ní. Kdo jste, o čem chcete psát? Vykašlete se na dlouhé nebo složité adresy v angličtina. To samé platí i pro název vašeho blogu (který se na rozdíl od adresy dá časem změnit). Pokud máte víc témat, o kterých chcete psát, doporučuju si založit blog, který bude mít v adrese vaší přezdívku.  Přezdívka I ta je kupodivu důležitá, lidi si vás podle ní pamatujou. Dobrá přezdívka - krátká, zapamatovatelná. Například  Coneja , nebo  Sachrin . Dobré je taky použít originální přezdívku - taková Teri01 nikoho nezajímá (Teri01, promiň jestli existuješ...) Téma blogu Pište o věcech, o kterých něco víte. Pokud se nevyznáte v módě, nepiště o ní, tyhle články dopadají špatně. Vyhněte se zářivým barvám pozadí, po chvíli z nich budou návštěvníka bolet oči a odejde dřív, než dočte článek. Pozadí textu doporučuju jednobarevné - nenaruší čitelnost textu. Písmo musí být kon...

Aby se lidi nebáli jeden druhého ... ... protože jsme všichni stejný ... ... všichni máme sny, cíle a často i mnoho jizev na duši ... ... protože to přináší dobrou náladu ... Protože dneska je čas žít ... Když se mě kamarád před půl rokem zeptal, jestli s ním půjdu objímat lidi, říkala jsem si, že je to dost bláznivej nápad. Ale proč to nezkusit? Po pár objetích od úplně cizích lidí jsem změnila názor. Zjistila jsem, že všichni jsme si tak nějak podobní. Že nejde o to, jestli je člověk malej, velkej, tlustej nebo hubenej. Bílej, černej, nebo zelenej. Jde o to, co má člověk uvnitř ... Kolik lidí jsem objala už jen těžko spočítám. Ženy, děti, muže a dokonce psy. Čechy i cizince ... Nejsilnější zážitek mám z Karlova mostu. Já se smála na svět a svět se smál na mě. Lidé objímali a já úplně zářila dobrou náladou. Přede mnou se objevila maminka s klukem, kterému mohlo být tak 8 let. Na druhý pohled bylo znát, že kluk je trošku postižený - ale to bylo to poslední, co by mě od objetí odradilo ...