Léto s vůní šalvěje

 Jedno léto, jedna šance ho prožít naplno :)

- Maturita s vyznamenáním
- Našla jsem si přítele v Plzni… je to vegan
- Dostala se na vysokou do Plzně, obor porodní asistentka

- S přítelem jsme na začátku června procestovali hezký kousek republiky. Soumarský most, Boubín, Lipno, Český Krumlov, Čertovo a Černé jezero

- Zatím co byl přítel na měsíc pracovně ve Skotsku, našla jsem si brigádu. Dělala jsem ve veganské kavárně, kam jsem to z naší malé vesničky měla jen 20 minut busem (zázrak!). Bylo to super, kolem mě byli téměř samí vegansky ladění lidé… příjemný kolektiv <3
Pak jsem měla týden volný, pustila jsem se do výroby barefoot bot.

- Poprvé jsem se s kamarádem vydala dělat Free Hugs - kdo nezná - Člověk si vezme ceduli s nápisem FREE HUGS, vyrazí do města a nabízí objetí zdarma. Aby si lidi uvědomili, že i když se neznáme, že k sobě máme blízko. Že nejsme až tak rozdílní, jak vypadáme… :)

- Byla jsem na krevních testech. Po 4 letech veganství je moje krev v pořádku. B12, D, vápník, železo… nic mi nechybí. Takže až vám někdo bude vyklát o polomrtvých veganech, odkažte ho sem. :D

- Vyrobila jsem si první sponku do vlasů


- Byla jsem na procházce s Kubou

- Přítel se vrátil ze Skotska a vydali jsme se na další výlet přes celou republiku…
Třeboň, Lužnice na kánoi, koncert Čechomoru (sice je neposlouchám, ale jejich bubeník to opravdu umí. Vodní elektrárna Dalešice, jaderná elektrárna Dukovany, Pálava, Mikulov, cyklovýlet do Lednicko-Valtického areálu, Jeseníky, Praděd, Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně.


- Dovolená s přítelem a rodinou v Chorvatsku, bylo to bezvadný. Navštívili jsme národní park Severní Velebit, vyškrábali se na nejvyšší horu ostrova Pag - Sveti Vid a užili si výlet na kajaku. Prohlédli jsme si i kaňon Velká Paklenica, kde se natáčel Vinnetou, cesty zde nebyly zrovna udržované, ale stálo to za to. Nejvíc mě zaujala obrovská jeskyně ve vrcholku hory.
Udělali jsme si výlet do města Pag, dali jsme si tu vegan zmrzku a vegan pizzu. Vegan se nají všude… :)
Zacvičili jsme si jógu při východu slunce a vyrazili na cestu domů.








- Oslavila jsem 20. narozeniny. Oslava byla super, dohromady se nás sešlo deset, včetně mě a přítele. Dostala jsem pár krásných dárků a květiny.
Už několik let jsem si hrála s myšlenkou udělat krásný dort a myslím, že tentokrát se mi to povedlo. O dortu bude příští článek… to je kapitola sama pro sebe. :)






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Změnil mě

Obrázek
Blog tu pro mě byl vždy, vždy když jsem se z něčeho potřebovala vypsat, vždy když jsem potřebovala slyšet názor ostatních lidí, vždy když mi nebylo dvakrát dobře. Co se stalo, že nepíšu, co se stalo, že nevím, jak začít, jak napsat? Téma, o kterém nechtějí lidé slyšet, nechtějí o něm číst a nejraději by dělali, že neexistuje. I přes to doufám, že tenhle článek někdo dočte do konce, k tomu ho přece na blog dávám (nebo ne?). Může se to stát. Může se to stát každému ... a třeba i tohle je jednou z věcí, která vám to pomůže zvládnout. Je to měsíc  už dva měsíce, nedá se říct, že jsem z toho venku. Ale je mi líp, než bylo na začátku ... To že smrt existuje jsem si začala připouštět když mi bylo pár let a umřela mi prababička. Tenkrát jsem to brala tak nějak normálně, říkala jsem si, že babička asi už musela jít. Pak sousedka, která měla rakovinu, stále jsem to brala dobře, nebyli to lidé, se kterými byl se vídala dennodenně. Přišel na řadu křeček, pamatuju si...
Další informace

Tenká hranice reality

Obrázek
Být porodní asistentkou, byť i jen studentkou je krásné. Aspoň tak to většinou vidí lidé kolem mě. Souhlasím, je to krásné. Ale jsou i chvíle, kdy krásno ustoupí a přichází něco mnohem hlubšího. Měsíce je půlka a venku svítí lampy. Díváme se na město. Zvoní příjem. Mamince je špatně, má kontrakce a zvrací. To se stává ... jenže tahle maminka pláče. Tahle maminka je teprve v půlce těhotenství. Miminko má už přes tři čtvrtě kila. Snažíme se najít tlukot srdíčka, po chvíli přichází paní doktorka a snaží se najít srdíčko. Nachází. Srdíčko tam je, ale nebije. Přichází ticho. Paní doktorka mlčí, maminka mlčí, obě se dívají na obrazovku ultrazvuku. Paní doktorka volá dalšího lékaře, ten to potvrzuje. Paní doktorka říká mamince, že děťátku nebije srdíčko. Lidsky, s citem. I přes to ta zpráva bolí. Nejen jí. Bolí přes celou ordinaci. Setkávám se s ní pohledem, tak ráda bych jí pomohla. Ale těžko pro ní v tu chvíli můžu udělat něco víc, než být. Voláme tatínka, pláče. Objímají se....
Další informace

Jeden z těch okamžiků

Obrázek
Na chodbě sedí tři ženy. Vím, že jedna z nich přišla kvůli potratu miminka. Nemusím se ptát, která z nich to je. Vidím ji. Ženu neskutečně smutnou a přes to tak silnou ... Ráda bych se k ní dostala blíž. Táhne mě to k ní. Myslím, že bych ji měla pomoct. Následující den se mé přání plní. Doprovázím jí na vyšetření. Ptám se jí, jak se cítí. Odpovídá mi, že zatím celkem dobře. Že si ještě pořádně neuvědomuje, co se stalo. Nabízím jí, že za ní pak přijdu. Přijímá. Po cestě na vyšetření potkáváme jinou maminku s novorozencem a já si říkám, jak to pro ní musí být těžké. Vždyť tohle mohla být ona a její miminko. Kdyby ... Je mi smutno. Na místě, kam jsem ji dovezla na vyšetření byla prý před pár týdny a vše bylo v pořádku ... ... Otevírám dveře od pokoje té mladé ženy. I přes ten velký smutek se jí na tváři objeví úsměv. Sedám si k ní, a povídáme si. Ptá se na tolik věcí a já ji jednu otázku po druhé zodpovídám. Je toho tolik, na co se potřebuje zeptat. A j...
Další informace