V poušti
"Já jsem vůdce karavany," prohlásil černooký vousáč. "Jsem vládcem nad životem a smrtí každého, koho vedu. Poušť je totiž jako rozmarná žena a muži z ní mohou zešílet." Karavana čítala asi dvě stě osob a dvojnásob zvířat. Byly v ní i ženy a děti a větší počet mužů ozbrojených meči a puškami. Znovu jsem se na něj podíval a přemýšlel. Byl to dobrý nápad vydat se do pouště právě s ním? Kdyby byl v sázce jen můj život, ale mám ssebou manželku, tři syny a malou Ashiu, které jsou teprve 4 měsíce! Ale dost přemýšlení, jsme už druhý den na cestě a není cesty zpět. Před námi je dlouhá cesta a na jejím konci nás snad čeká lepší život. Karavana se dává do pohybu a já znovu opakuji svým synům aby se drželi u mě. A co je hlavní, aby za žádnou cenu nepouštěli osly, kteří nesou naše zásoby vody a jídla. Vůdce karavany nás varuje, zachvíli budeme procházet údolím, které ovládají zloději. Postupujeme rychle, nikdo z nás se s nimi nechce setkat. Údolí zlodějů je za námi, ale obzor...